Květen 2013

Moje hliněná čarodějnice má na nose málo bradavic!

21. května 2013 v 17:59 | Mois
Nadpis je nevysvětlitelný, ale...
Já su fakt blbý člověk. No uznejte. Komu se může stát, že spěchá na bus, a zamkne si peněženku s kartičkou na bus ve skříňce? Blbější a zároveň geniální bych byla, kdybych si zamkla klíče uvnitř. Naštěstí jsem si to uvědomila, a tak odemykám skříňku, abych hodila klíče do skříňky a peněženku tam nechala. A vůbec mi to nepřišlo divný. A podobné věci se mi stávají asi tak desetkrát denně. Dojdu na oběd a celou dobu koukám na OBČANKU, co mám místo OBĚDOVÉ KARTY v ruce, a vůbec nic mi na ní nepřijde zvláštní. Jakmile se pomocí svojí občanky snažím narazit si oběd, upozorní mě kuchařka a až pak mi to dojde XD Jsem děsně roztržitej člověk. A mám tendenci psát pražský "ej" a "ý" v neformálním textu, i když jsem z Moravy. Děsnýý...ééé. V kombinaci s valašštinou... Mluvit takhle by mě ani nenapadlo.

Fotky

9. května 2013 v 19:25 | Mois |  Deník
Focení je zapeklitost. Každý někdo potřebuje svoji fotku - a co pak, když nemáte žádné kromě těch z dětství, ze školy a podobně? To se uchýlíte k vlastnímu focení. Duckface a sýýýýr! Anebo bez duckface, s ironickým úšklebkem a la Snape. A nebo obyčejná fotka. Na každé ale vypadáte jako debil... čím to je, že příbuzní nejvíc vynachvalují tu fotku, kterou nejvíc nesnášíme? Návštěva, fotoalba - samozřejmě, že nikdo neopomene zavzpomínat si nad fotkama, jak jste byli malí, rozkošní a jací jste teď. Eugh. Do háje, co mám dělat, když potřebuju normální fotku? Nechci, aby mě někdo fotil, vyptávali by se, na co to potřebuju. No jo, sháním si brigádu, ale nechci to moc roztrubovat, kdybych ji nakonec nesehnala... -.-

Fenomén Harry Potter

8. května 2013 v 12:20 | Mois |  Recenze
Příznivci HP pochopí
Chlapec, který přežil - fenomén v kouzelnickém světě stejně tak jako v našem mudlovském. Té pocty, mít inicály po tiskárně, se každému nedostane! Ale vážně, taky vás nepřešla HP mánie? Myslím, že HP se mnou zůstane až do dospělosti... možná až do stáří, protože to je knížka, která dává naději. V 11 letech, že k vám domů přijde dopis, který vás příjímá do Bradavic. Že jste kouzelník. A třeba opravdu ano! A je vidět, že tomu neodolají ani dospělí, viz. různé LARPy a tak. Knížka Harry Potter je navždy v mém srdci, a nemyslím, že se to změní. Nedávno sváděl boj o mou přízeň Harry s Pánem Prstenů, ale už mám jasno. :D HP prostě nikdy neomrzí, pokaždé, když čtete celých 7 knih znova vám připadá, že jsou jiné - ale ony jsou stejné, jen člověk, který je čte, se změnil, změnil své názory a nejspíš dospěl. Ne nadarmo se HP říká, že je to kniha, která dospívá s čtenářem.. :)

Berušky, berušáci

8. května 2013 v 11:57 | Mois |  Deník
Hah, je to docela vtipný.
Lítají tu neidentifikovatelné létající objekty. Ale ne UFA, jen hrozně moc chmýří z pampelišek, ale prý je to z jakéhosi stromu... vypadá to zajímavě, jakoby v létě sněžilo. Tak tenhle falešný sníh se mi teda líbí mnohem, ale mnohem víc! :D
Ale zatímco kvetou kytičky, vylézají vosy, včely, čmeláci, mouchy, komáři, berušky, mandelinky, a další všelijaká havěť... já se fakt bojím i těch berušek. Teda, fobie to asi nebude, ale... kdykoliv nějakou uvidím, mám husí kůži. To samé s motýlama. A když proti mě nějaký letí... rychle si zakryju obličej nebo zdrhnu... všechno je to pořád hmyz, ač třeba hezký a ráda bych si někdy motýla vyfotila (což je prakticky nemožné... jakmile zmáčkenete tlačítko, motýl zdrhne), ale... :D

Chiméra

8. května 2013 v 11:36 | Mois |  Tvorba

Římský legionář

8. května 2013 v 11:36 | Mois |  Tvorba
a detail...

Tohle byla fakt docela zábava! :)

Tak, pár fotek

8. května 2013 v 11:32 | Mois |  Tvorba
Šla jsem fotit a dám se pár fotek... focení je fakt nejlepší odpočinek :))

Detail pampelišky... ta koule uprostřed mi připomíná míč na nějaký sport!

Čas

8. května 2013 v 11:24 | Mois
Čas, taková ta věc, které nikdy není dost.
Zvlášť v době, kdy ho nejvíce potřebuju a řeknu si "Víc nestíhat už nemůžu." si čas řekne: "Challenge accepted" a běží s větrem jako o závod, jako splašený kůň, co se nehodlá zastavit.
Čas, abstraktní a neuchopitelný, nevyzpytatelný, nenáviděný i milovaný, ale... potřebný. Kdybychom neměli čas, jak by vůbec život vypadal? To si nedovedu představit.
Myslím, že s věkem čas plyne stále rychleji, a proto je potřeba užívat si každého dne. Lehce se to řekne, že? Proč se trápit, když nevíme, kdy přijde konec a myslíme si, že čas stále máme? Ale omyl, čas nemáme. Nikdy jsme ho neměli. "Mít" je pro mě sloveso, které vyjadřuje vlastnění něčeho. Vlastníme snad čas? Ne. Čas nad námi všemi vyhraje, člověk ho nikdy nepředběhne ani neoklame, jako klame svět kolem sebe... čas nezpomalíme, můžeme se jen oklamat zpomalením hodin. Ale faktem je, že čas plyne stále rychleji.
(vlastní pokus o přetočení času :))

nevím..

7. května 2013 v 20:41 | Mois |  Deník
Páni... to je doba.
Ale blog jsem nezaložila proto, že sem budu za každou cenu přispívat... neměla jsem náladu, přestávka skoro půl roku... ale člověk se někde vypsa potřebuje. A tyjo, ten design mě tak irituje... už mi přijde strašně falešný, změnila jsem se...? Kdoví... :D
Poslední dobou nevím, jestli mě vůbec někdo potřebuje. Mám přátele. Kamarády. Teda spíš "přátele" a "kamarády". Měla jsem pár opravdových, uvozovky postrádajících, kamarádů, ale vlastní blbostí jsem je ztratila. No co se dá dělat, když jsem blbá, tak jsem blbá... vím o tom...do háje s mojí povahou...nesnáším smalltalk a podobné věci, rozebírané jenom z povrchu, jestli víte, jak to myslím... nebaví mě bavit se o počasí, netuším, jak odpovědět na otázku "jak se máš?", pomlouvat mě nebaví... mám zájmy, jasně - japonská a korejská dramata, ale to skoro nikdo koho znám nechápe a tak o tom radši ani nemluvím, rocková hudba (vzhledem k tomu, že většina lidí dnes poslouchá Gangnam style, Biebera atd.. ehm.. samozřejmě je mi jasné že ne všichni, ale těžko budu obcházet lidi s otázkou "Ahoj, neposloucháš náhodou rock?")... a asi nejsem moc zajímavý člověk, nikdo se mě nesnaží poznat i když se snažím já poznat ostatní (no dobře, můžu si za to sama - jakmile začne dotyčný mlet a kecat o něčem, co mě nebaví, prostě vypnu a neposlouchám, případně jen přikyvuju hlavou.. je dost nezdvořilé říct "tohle mě nezajímá"). A je smutné, že mě to nezajímá, a asi působím egoisticky, ale... je to pravda, když mě většina lidí prostě nudí. Většina lidí pro mě není dost výstředních. Haha, jaký já jsem nesympatický, hrozný a neempatický člověk...