What?

6. července 2014 v 22:22 | Mois
Tenhle blog ještě nesmazali? :) Wow. Když já nemám slov. Jsem strašně líná psát... cokoliv... měla bych psát články, když už chci být ta novinářka! Maturita za rohem (no, ještě dva roky, ale to uteče)... a já se flákám. Tož ale! :D
 

Dovolená, vedro, zima a tak

10. srpna 2013 v 11:48 | Mois |  Deník
Haha, kam nepřijdu, tam si lidi stěžují, že je vedro. No hádejte co, je LÉTO, samozřejmě, že bude vedro. Mně takové vedro nevadí, ale nevadí mi ani bouřky nebo déšť, spíš jen ta kosa. Ve středu odjíždím do Řecka, k moři, juhůůů... Mezitím bych chtěla dodělat titulky k jednomu korejskému seriálu. Měla bych je dodělat, baví mě to, ale dokopat se do toho... navíc některé anglické fráze... pochopí snad jen rodilý mluvčí. Mohli by ale dělat titulky tak, aby to pochopili i ostatní lidi a používat obyčejná běžná slova, proč složitě, když to jde jednoduše, ne? Taky jsem chtěla nakreslit pár nových věcí, ale zatím mám jen dva obrázky, no to je fakt výkon za měsíc :D Chtěla jsem fotit, samozřejmě jsem nešla, protože jsem lenoch líná a o prázdninách se nejradši opaluju nebo si čtu. Víte, že prázdniny jsou původně určené k tomu, aby člověk dohnal to, co ve školním roce nestihl? Takže učení? Hahaha, už jsem zapomněla, že nějaká matika existuje. A ten zbývající necelý měsíc na to fakt myslet nechci. Půlka prázdnin je pryč... ale budu pozitivně myslet, takže půlka prázdnin ještě zbývá! Taky mě poslední dobou baví šít si vlastní oblečení a vyrábět doplňky. JENOMŽE. Nejsem moc pečlivý člověk a i když se snažím, tak třeba švy na kabelce z kalhot, kterou jsem ušila, určitě popraskají, jakmile ji budu chtít nosit. A to mi ušití trvalo 8 hodin...

noo nic

Votocvohoz

23. července 2013 v 9:38 | Mois |  Deník
Nejdřív jsem si myslela, že je to nějaká blbost, ale proč neprodat staré věci, které už nosit nebudu? Už jsem jednu halenku prodala, jednu vyměnila a jednu si koupila, teď jen čekám, až mi přijdou. S těma výměnama je to trochu složitější... s nějakou slečnou se domluvím, že si vyměníme například jednu věc - a co když to nepošle? Aspoň, že jsou tam komentáře, pozitivní a negativní, aby člověk zjistil, jestli je opravdu spolehlivá. I tak je to ale risk... pošta to může ztratit. Já tedy všechno posílám doporučeně, aby se na mě pak někdo nehněval, že jsem to neposlala vůbec a že mu to nepřišlo, ale co ostatní? Hmm.. každopádně nápad je to dobrý.
 


Racek

19. července 2013 v 20:30 | Mois
Švédští racci jsou mnohem fotogeničtější než ti chorvatští. Hei hei!

Něco skončilo

24. června 2013 v 16:41 | Mois
Když někdo umře, je to těžké. Mně je líto, že jsem byla za jeho života sobecká, ale je mi líto hlavně zbytku rodiny. A samozřejmě, jeho... chudák děda. Aspoň, že už nesvítí slunce, přišlo mi, že se to počasí nehodí. Vlastně se nehodí nic. Co se vlastně dělá, když člověk umře? Život jde dál a blabla, ale opravdu, popravdě, co se dělá? To nejde jen tak... říct si a jít dál.

Moje hliněná čarodějnice má na nose málo bradavic!

21. května 2013 v 17:59 | Mois
Nadpis je nevysvětlitelný, ale...
Já su fakt blbý člověk. No uznejte. Komu se může stát, že spěchá na bus, a zamkne si peněženku s kartičkou na bus ve skříňce? Blbější a zároveň geniální bych byla, kdybych si zamkla klíče uvnitř. Naštěstí jsem si to uvědomila, a tak odemykám skříňku, abych hodila klíče do skříňky a peněženku tam nechala. A vůbec mi to nepřišlo divný. A podobné věci se mi stávají asi tak desetkrát denně. Dojdu na oběd a celou dobu koukám na OBČANKU, co mám místo OBĚDOVÉ KARTY v ruce, a vůbec nic mi na ní nepřijde zvláštní. Jakmile se pomocí svojí občanky snažím narazit si oběd, upozorní mě kuchařka a až pak mi to dojde XD Jsem děsně roztržitej člověk. A mám tendenci psát pražský "ej" a "ý" v neformálním textu, i když jsem z Moravy. Děsnýý...ééé. V kombinaci s valašštinou... Mluvit takhle by mě ani nenapadlo.

Fotky

9. května 2013 v 19:25 | Mois |  Deník
Focení je zapeklitost. Každý někdo potřebuje svoji fotku - a co pak, když nemáte žádné kromě těch z dětství, ze školy a podobně? To se uchýlíte k vlastnímu focení. Duckface a sýýýýr! Anebo bez duckface, s ironickým úšklebkem a la Snape. A nebo obyčejná fotka. Na každé ale vypadáte jako debil... čím to je, že příbuzní nejvíc vynachvalují tu fotku, kterou nejvíc nesnášíme? Návštěva, fotoalba - samozřejmě, že nikdo neopomene zavzpomínat si nad fotkama, jak jste byli malí, rozkošní a jací jste teď. Eugh. Do háje, co mám dělat, když potřebuju normální fotku? Nechci, aby mě někdo fotil, vyptávali by se, na co to potřebuju. No jo, sháním si brigádu, ale nechci to moc roztrubovat, kdybych ji nakonec nesehnala... -.-

Fenomén Harry Potter

8. května 2013 v 12:20 | Mois |  Recenze
Příznivci HP pochopí
Chlapec, který přežil - fenomén v kouzelnickém světě stejně tak jako v našem mudlovském. Té pocty, mít inicály po tiskárně, se každému nedostane! Ale vážně, taky vás nepřešla HP mánie? Myslím, že HP se mnou zůstane až do dospělosti... možná až do stáří, protože to je knížka, která dává naději. V 11 letech, že k vám domů přijde dopis, který vás příjímá do Bradavic. Že jste kouzelník. A třeba opravdu ano! A je vidět, že tomu neodolají ani dospělí, viz. různé LARPy a tak. Knížka Harry Potter je navždy v mém srdci, a nemyslím, že se to změní. Nedávno sváděl boj o mou přízeň Harry s Pánem Prstenů, ale už mám jasno. :D HP prostě nikdy neomrzí, pokaždé, když čtete celých 7 knih znova vám připadá, že jsou jiné - ale ony jsou stejné, jen člověk, který je čte, se změnil, změnil své názory a nejspíš dospěl. Ne nadarmo se HP říká, že je to kniha, která dospívá s čtenářem.. :)

Berušky, berušáci

8. května 2013 v 11:57 | Mois |  Deník
Hah, je to docela vtipný.
Lítají tu neidentifikovatelné létající objekty. Ale ne UFA, jen hrozně moc chmýří z pampelišek, ale prý je to z jakéhosi stromu... vypadá to zajímavě, jakoby v létě sněžilo. Tak tenhle falešný sníh se mi teda líbí mnohem, ale mnohem víc! :D
Ale zatímco kvetou kytičky, vylézají vosy, včely, čmeláci, mouchy, komáři, berušky, mandelinky, a další všelijaká havěť... já se fakt bojím i těch berušek. Teda, fobie to asi nebude, ale... kdykoliv nějakou uvidím, mám husí kůži. To samé s motýlama. A když proti mě nějaký letí... rychle si zakryju obličej nebo zdrhnu... všechno je to pořád hmyz, ač třeba hezký a ráda bych si někdy motýla vyfotila (což je prakticky nemožné... jakmile zmáčkenete tlačítko, motýl zdrhne), ale... :D

Chiméra

8. května 2013 v 11:36 | Mois |  Tvorba

Kam dál